V květnu změnilo naše studio název na JAKUB CIGLER ARCHITEKTI

Pokračovat na stránky JAKUB CIGLER ARCHITEKTI

Pokračovat na stránky bývalého partnera firmy MARANI ARCHITECTS

ukázat článek
06 / 2009

časopis Architekt (str. 46-51)

Přestavba výrobního areálu Waltrovka

Urbanistická studie
Původní příměstská industriální lokalita, zasazená do roviny Jinonického údolí, se s postupným rozvojem města stala ostrovem obklopeným obytnou zástavbou. Původní funkce území tak ztratila význam a je třeba nalézt novou logickou formu začlenění do městské struktury.

Oblast bude v budoucnu výrazně ovlivněna vybudováním plánované Radlické radiály, která zkvalitní napojení na celoměstský dopravní systém. Území je pevně vymezeno přiléhajícími návršími. V centrální části bude zachována komunikační osa sever – jih, která zde byla založena ještě před vznikem továrny Josefa Waltera. Tato osa spojuje hlavní přirozené vstupy do území.

Návrh je tvořen několika hlavními charakteristickými prostory: živý, pulzující a jasně geometricky vymezený prostor kolem náměstí a severojižního bulváru stojí proti klidnějšímu rezidenčnímu severovýchodu s rozlehlým parkem. Tyto dva světy propojuje rozvolňujíci se obytná zástavba. Nejdůležitější městotvorné prostory tvoří náměstí při vstupu do území, kde se sbíhají pěší trasy z mnoha směrů včetně pěší lávky ke stanici metra Jinonice, severojižní městský bulvár a samozřejmě i park na pohledově exponovaném návrší, zelené srdce areálu.

Výše zmíněnému členění odpovídá rozmístění funkcí. Administrativní plochy jsou soustředěny podél nejrušnějších komunikací a vytváří tak přirozenou akustickou clonu pro bydlení a zeleň. Drobné komerční plochy kopírují hlavní pěší trasy, obytná funkce převažuje v okolí parkových ploch. Podstatný podíl bydlení v nejrůznějších formách a standardech považujeme za klíčový z hlediska vytvoření fungujícího městského prostoru, který bude aktivní ve všechny denní doby. Urbanistické řešení se snaží o citlivé doplnění existující městské struktury a vytvoření fungujícího, živého městského prostoru s tradiční urbanistickou formou.

Umístění lokality do sevřeného údolí bez výrazné vazby na okolní zástavbu umožňuje defi novat rozdílné výškové hladiny. Návrh počítá s umístěním několika lokálních výškových dominant.

Další důležité prvky nové podoby území vytvoří návaznost na zelený masiv Vidoule, zdůrazněná ozeleněným přemostěním obvodové komunikace nebo bohatá síť cyklostezek s návazností na celoměstskou síť. Osobitý charakter území zajistí zachování vybraných industriálních objektů,které považujeme za klíčové při vytváření určitého genia loci nové městské struktury, objektů, které vytvářejí paměť místa oproti anonymní výstavbě „na zelené louce“.

Náměstí
Prostor náměstí je se stanicí metra Jinonice propojen subtilní pěší lávkou ve stylu organické architektury,která se stává novým výrazným orientačním bodem v území a spolu s nárožní věží administrativního objektu vytváří nový městský – LAND MARK. Zaintegrování stávající funkcionalistické výrobní haly M1 do kompozice náměstí podporuje stávající výjimečný genius loci. Uliční parter objektů na náměstí je vyhrazen obchodům, restauracím a službám. Samotná plocha náměstí s tradičním kamenným dlážděním je doplněna o odpočinková zákoutí s lavičkami,lineární vodní prvek,stromy a prostor pro instalaci umělecký objektů.

Funkcionalistická budova M1
Jedná se o funkcionalistickou industriální budovu postavenou podle plánů Františka Bartoše, žáka Josefa Gočára. Tento objekt se vymyká z celkové úrovně ostatních budov areálu Walter svou architektonickou kvalitou. Celkový výraz architektury objektu je estetizovaný a na poměry industriální architektury výrazově kultivovaný. Představuje jeden z hodnotnějších příkladů funkcionalistické industriální architektury. Návrh integrace budovy M1 do nového městského souboru, zakomponování objektu do nové urbanistické struktury v areálu Walter, považujeme za klíčové při vytváření určitého genia loci nové městské struktury. Objekt M1, spolu se stávajícím stromořadím podél severojižní areálové komunikace, pro nás symbolizují důležitou „paměť místa“, obohacující návrh, oproti anonymní výstavbě „na zelené louce“. V novém urbanistickém řešení se objekt M1 stává součástí nově založeného náměstí, centra nového městského souboru. Snahou návrhu rekonstrukce by mělo být respektování architektonických kvalit objektu,zejména charakteristického propisování nosné konstrukce do severní a jižní fasády.Na druhou stranu je nutné zohlednit jeho nové funkční využití v nově fungujícím organismu městské struktury. Záměr majitele je transformovat objekt na kancelářskou budovu.

Poloha v areálu
Volba pozemku souvisí s širšími vazbami v rámci areálu Walter. Urbanistická studie, zpracovaná na celé území, potvrdila umístění lineárního administrativního objektu podél Radlické ulice jako vhodnou akustickou bariéru, která odcloní zbytek území jak opticky tak akusticky od rušné Radlické ul. a zejména od plánované Radlické radiály. Svým urbanistickým uspořádáním si komplex vytváří jakési polosoukromé vnitřní „offi ce“ náměstí, ze kterého jsou situovány hlavní vstupy do jednotlivých objektů. Tento prostor je koncipován zároveň jako odpočinkový – pobytový, s parkovými úpravami, vodními plochami a lavičkami. Podélná osa admin. komplexu navazuje na hlavní náměstí celého areálu – jsou opticky propojeny. Docházková vzdálenost od stanice metra je cca 350 m.

Fasáda
Z důvodu blízkosti rušné komunikace je vnější obvodový plášť administrativního komplexu navržen jako dvojitá provětrávaná fasáda, vylepšující akustické hodnoty. Obecně jsou všechny fasády řešeny jako celoprosklenný lehký obvodový plášt ze systémových hliníkových profi lů. Moduly pevného zasklení jsou doplněny o otvíravé moduly,umožňující nájemcům také přirozené větrání.

Věže
4.–5. podlažní horizontální hmota objektu je doplněna o čtveřici oválných věží, které nabízejí výhledy do celého radlického údolí a zároveň zajišťují komplexu nepřehlédnutelnost z okolních silničních komunikací – vidět a být viděn.

Střechy
Střechy nižší části objektu jsou koncipovány jako zelené terasy, což se uplatní jak při výhledu ze samotných věží, tak z přilehlých kopců údolí. Organické tvarování objektu potlačuje „administrativní monotónnost„. Funkční využití komplexu je převážně administrativní, v parteru objektu je doplněno o restauraci (kantýnu) a cafetérii a případně o další služby navazující na administrativní funkci. Vstupní recepce jsou dvoupatrové. Z důvodu kontroly pohybu osob jsou výtahy z garáží řešeny jako přestupní v recepci. Komplex má navržen dva samostatné vjezdy do parkingu, což umožňuje provozně oddělit komplex na dvě autonomní části, pokud by to bylo požadováno. Hledání optimálního funkčního a prostorového uspořádání celého území je výsledkem několikaletého složitého procesu a v průběhu času se na něm spolupodílelo několik týmů architektů a urbanistů. (Ian Bryan Architects,Gehl architects, HKR architects,4A)